Obecně jsou deskové výměníky tepla klasifikovány především na základě jejich struktury, to znamená jejich tvaru. Lze je rozdělit do čtyř hlavních kategorií: ① Odnímatelné deskové výměníky tepla (také nazývané deskové výměníky tepla s těsněním), ② svařované deskové výměníky tepla, ③ spirálové deskové výměníky tepla a ④ deskové-válcované výměníky tepla (také nazývané voštinové výměníky tepla).
Svařované deskové výměníky tepla se dále dělí na: polosvařované deskové výměníky tepla, plně svařované deskové výměníky tepla, deskové{1}}plášťové výměníky tepla a pájené deskové výměníky tepla.
Mezi další běžně používané klasifikace patří:
1. Na základě velikosti teplosměnné plochy na jednotku prostoru jsou deskové výměníky tepla považovány za kompaktní výměníky tepla, zejména ve srovnání s plášťovými -a{2}}trubkovými výměníky tepla, které obvykle zabírají větší plochu.
2. Na základě procesní aplikace mají deskové výměníky tepla různé názvy: deskové ohřívače, deskové chladiče, deskové kondenzátory, deskové předehřívače;
3. Na základě kombinace průtoku jsou rozděleny na jednoprůchodové deskové výměníky tepla a více{2}}průchodové deskové výměníky tepla;
4. Podle směru proudění těchto dvou médií se dělí na deskové výměníky tepla souproudé (paralelní proudění), protiproudé{2}}deskové výměníky tepla a deskové výměníky tepla s křížovým-protokem (cross{4}}proud), přičemž posledně jmenované dva se používají častěji;
5. Na základě velikosti mezery průtokových kanálů se dělí na konvenční výměníky tepla s mezerou a deskové výměníky tepla se širokou mezerou;
6. Na základě zvlnění mají deskové výměníky tepla podrobnější rozlišení, které zde nebudeme rozvádět. Viz: Formy zvlnění desek deskového výměníku tepla.
7. Podle toho, zda se jedná o kompletní produkty, je lze rozdělit na jednojednotkové deskové výměníky tepla a deskové výměníky tepla.
